Zdravice MUDr. Jana Hnízdila účastníkům pokojného setkání rodičů před začátkem školního roku na Masarykově náměstí v Moravské Ostravě v úterý 31. srpna 2021

Vážení a milí Ostravaci,

lituji, že nemohu být s vámi. V této chvíli se ale věnuji pacientům Hnízda zdraví. Poprosil jsem proto ostravské přátele, aby tlumočili můj vzkaz.

Covid není medicínský problém. Je to problém mocensko – politicko – ekonomický. Je to test inteligence, osobní zodpovědnosti, psychické odolnosti a etiky. Běžný virus a medicína byly brutálně zneužity. Pod záminkou ochrany zdraví je naše zdraví systematicky ničeno. Nemocní mocní, ve spolupráci s farmaceutickým byznysem a nadnárodními médii, zkoušejí, co všechno si necháme líbit, kam až mohou zajít.

Chtějí nás ovládnout, zotročit, zmanipulovat. Udusit v respirátorech, utestovat nesmyslnými testy, uočkovat nevyzkoušenou vakcínou. Jsou to bezohlední, draví, bezcitní psychopati. Kdo jiný by zakázal zdravým dětem zpěv a pohyb, týral je testy a očkováním, bránil jim v setkávání s kamarády? Sami děti buď nemají, nebo tyto trpí duševními nemocemi, nebo byly deportovány na Krym. Psychopaty, kteří ovládli naši zemi, nic nezastaví, znají jen sami sebe, peníze a moc.

Jediný, kdo je může zastavit, je každý z nás a všichni dohromady. Jedinou šancí, jak zachránit zdraví naše a našich dětí je žít zdravě, jejich šílené zákazy odmítnout. Braňme naše děti.

Všichni vy na Slezské, všichni vy, dím, hlubokých páni vy dolů, přijde den, z dolů jde plamen a dým, přijde den, zúčtujem spolu….!

Váš popírač, odmítač, dezinformátor a cyp Jan Hnízdil

Jak se typicky projevuje ta „pokleslost“ a často až ta „předpřiposranost“ našich lékařských elit?

Jsem lékař. Nic jiného neumím. Pacienti s příznaky různých akutních respiračních infekcí jsou můj denní chleba. Vídám je denně v té skutečné první linii. Na rozdíl od všelijakých hygieniků, epidemiologů či vakcinátorů.

Když se zanedbá počátek, pozdější katastrofa je nevyhnutelná. Divíte se plošnému testování? Divíte se plošnému očkování? Divíte se zavření všeho a všech? Inu vítejte ve světě pandemických her!

Přitom ještě na přelomu let 2020/2021 stačilo jasně a rázně odmítnout onu ZÁMINKU jak diskriminačně segregovat lidi. A lékařské elity mlčí.  Podrobnosti uvádím v otevřeném dopise ze dne 22. prosince 2020, který jsem adresoval českým formálním lékařským elitám. Jaká marnost.

Pokračovat ve čtení „Jak se typicky projevuje ta „pokleslost“ a často až ta „předpřiposranost“ našich lékařských elit?“

Jak dlouhá a nechutná bude ještě ta agónie ostravské lékařské fakulty?

Kolegové, dámy a pánové,

s jistým úžasem sleduji ten váš „boj“ za „záchranu“ té ostravské lékařské fakulty. Jaká marnost. Když před lety ti Bolševici „bojovali“ každý léto o to zrno, tak aspoň měl národ co žrát. Nyní i mnozí z Vás, ctihodných akademiků, „bojujete“ proti tomu wuhanskému netopýrovi. Jaká marnost. Doslova jste pomáhali svou zbabělostí, hloupostí a zlobou (všichni ti Maďárové, Procházkové, Havrlantové, Čermákové, Svrčinové, Vondrákové, Šimetkové, etc.) rozjebat, a to doslova, nejen veřejné zdravotnictví či veřejné vysoké školství v naší, tak těžce zkoušené, zemi. Qui bono?

Pokračovat ve čtení „Jak dlouhá a nechutná bude ještě ta agónie ostravské lékařské fakulty?“

Testovat se, testovat se, testovat se? NÉ, NÉ, NÉ!

Ano či né, toť otázka hodná kralevice dánského? Inu přituhuje. Stále sněží. A taky mrzne až praská. A to máme již astronomické Jaro 2021. Nejdříve jsme vyhlásili válku smrti. Poté jsme zavřeli naše stařenky a stařečky do bílých věznic (v těch senior hauzech či LDNkách). Zároveň jsme tak nějak lehkovážně (s onou nesnesitelnou lehkostí blití) dopustili, že tzv. „Covidové děti“ budou mnohem hloupější, línější a asociálnější než byly tzv. „Husákovy děti“. A kdyby nyní přistála na naší planetě Zemi, třebas v historických zemích Koruny české, jakákoliv mimozemská entita (Aliens), tak by musela velmi rychle nabýt dojmu, že před tím koronavirem se v této zemi vůbec, ale skutečně vůbec, neumíralo…

Pokračovat ve čtení „Testovat se, testovat se, testovat se? NÉ, NÉ, NÉ!“

Slovník (nejen) covidový

 

Jak nás to učili naši staří učitelé
číslo český emocionální latinský neutrální obsah                         pojmu
1.

 

nakažený infikovaný Člověk je mikroorganismem kolonizován, aneb potkali se u Kolína.
2. nákaza infekce Patogen (obvykle mikroorganismus) působí na hostitele (makroorganismus), aneb boj kdo z koho, jehož výsledkem je buď nemoc, nebo odolnost (imunita).
3. nakažlivý infekční Infikovaný člověk může přenést patogen na další lidi.
4. choroba morbus Každá nemoc se projevuje příznaky subjektivními a objektivními.
5. diagnóza diagnosis Jedná se o rozpoznání nemoci lékařem. Jakýkoliv laboratorní test (či zobrazovací metoda) může lékaři pouze napomoci stanovit správnou diagnózu.
6. bezpříznakový asymptomatický Takový člověk ještě není nemocný. Zjištění mikroorganismu u člověka jakýmkoliv laboratorním testem neznamená ještě infekční nemoc, ani že zjištěný mikroorganismus je příčinou klinických příznaků.
Zaznamenal Vítek Mareček v létě 2020
Literatura:
1. Lukl P. Vnitřní lékařství. 3. vydání, SZN, Praha 1965
2. Pelnář J. Pathologie a therapie nemocí vnitřních. 1. vydání, Bursík a Kohout, Praha 1934
3. Raška K. Epidemiologie. 2. vydání, SZN, Praha 1954
4. Fučík M. Základní vyšetření ve vnitřním lékařství. 1. vydání, Avicenum, Praha 1972
5. Chrobák L. Propedeutika vnitřního lékařství (skriptum). UP Olomouc 1979
6. Charvát J. Repetitorium praktického lékaře. 2. vydání, SZN, Praha 1955

Mění se paradigma klinické medicíny?

Vít Mareček

Všichni lékaři, na specializaci nezáleží, se honosí titulem doktora všeobecného lékařství (Medicinae Universae Doctor). Tudíž každý lékař (nejen klinický, ale rovněž laboratorní, preventivní i ryze teoretický) musí bezpodmínečně znát a umět jak pacienta správně vyšetřit, abychom mohli stanovit přesnou diagnosu a tím umožnit adekvátní léčbu (nazýváme to propedeutikou klinické medicíny). Naši staří učitelé nás opakovaně nabádali, abychom v praxi nikdy nezapomínali na základní poznatky, na kterých stojí a padá vyšetřování, diagnosa a léčba našich pacientů. Stále tomu ještě říkáme „ars medici“. A rovněž nám vštěpovali, abychom nikdy nezapomněli na jednu tisíciletou zásadu odpovědných lékařů, která zní „Primum non nocere“ (Především neškodit). A taky abychom o věcech lékařských důkladně a svobodně diskutovali…

Pokračovat ve čtení „Mění se paradigma klinické medicíny?“